Věděli jste, kde má původ tatarák, vídeňská káva nebo španělský ptáček? Nenechte se zmást geografií v názvech oblíbených pokrmů

holandský řízek jaký je původ jídel jídla s cizím názvem původy jídel ruské vejce tatarský biftek

Existuje mnoho pokrmů, které mají nejistý původ. Tady je výběr těch notoricky nejznámějších. Otestujte si své znalosti!

Vídeňská káva aneb Jak Turek o kávu přišel


Káva se šlehačkou. Položka, která nechybí snad na žádném českém nápojovém lístku. Kdybyste si ji však chtěli objednat ve Vídni, tamní baristé si budou zřejmě ťukat na čelo. Vídeňskou kávu neznají. Pokud byste si ve Vídni chtěli objednat kávu s horou šlehačky, řekněte si o einspänner coffee. A odkud se tedy vzalo označení vídeňská káva? Když v roce 1683 dostali Turci od Vídeňanů za pomoci polského krále Jana III. na frak, zanechali po sobě spoustu pytlů pražené zrnkové kávy. Jerzy Kulczycki, polský šlechtic, diplomat, válečný špión a také hrdina bitvy proti Turkům, dostal od polského krále ukořistěnou kávu darem. Jerzy si následně otevřel ve Vídni první kavárnu, ve které jako první začal servírovat kávu s mlékem nebo smetanou, což bylo do té doby nevídané. 

Srbské rizoto aneb Perla socialistické gastronomie

“První dovolená v Jugoslávii, následuje první dítě, pak již výše zmíněný automobil, zde se stávám zástupcem ředitele, druhá dovolená v Jugoslávii, druhé dítě.” Citovat dál učitele Hájka z filmu Jak básníkům chutná život není dál třeba. Zastavme se ale u té Jugoslávie, která byla za totality oblíbenou destinací. Právě tady Češi ve velkém konzumovali kořeněnou směs masa se zeleninou a rýží, které dali název srbské rizoto. Ve skutečnosti jde ale o modifikaci džuveče. Název džuveč vychází z tureckého slova güveç, označující kameninový kotlík, ve kterém se pokrm z masa, zeleniny a rýže připravuje. 

Španělský ptáček aneb Závitky z Vídně

Jak už asi tušíte, ani španělský ptáček nepochází ze Španělska. Který Španěl by také do hovězího plátku cpal kyselou okurku, uzeninu, hořčici a vejce, že? Na druhou stranu, není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Španělský ptáček, byť je považován za poklady české klasiky už od dob Magdaleny Dobromily Rettigové, má své kořeny zapuštěné na vídeňském dvoře Rudolfa II. Tam pokrm podobný dnešním ptáčkům prý poprvé připravili španělští kuchaři, které do Vídně přivedla Marie Španělská, Rudolfova matka.

Ruské vejce aneb Vlašák po česku

Ruské vejce také rozhodně nepochází z této východní země. Název úzce souvisí s vlašským salátem, který se k ruskému vejci podává. Italové, jinak nazývaní Vlachové, prý kdysi připravili vlašský salát s vejcem pro hosty z Ruska a Češi mu tak hned v kombinaci s vejcem dali název ruské vejce. 

Vídeňský řízek aneb Z Milána na císařský dvůr


Cottoleta alla Milanese neboli telecí kotleta obalená ve směsi strouhanky s parmazánem a smažená na přepuštěném másle. Tuto původně milánskou specialitu si oblíbil polní maršál C.K. armády Jan Radecký z Radče, který v letech 1831-1858 velel v severní Itálii rakouské okupační armádě. Radecký byl také známým fajnšmekrem. O této lahůdce se včetně receptu zmínil i v dopise rakouskému císaři. V císařské kuchyni však zrovna nebyl parmazán – nutná přísada do strouhanky – a tak ho nahradili vejcem s moukou. Voilà, Wiener Schnitzel byl na světě.

Segedínský guláš aneb Patláma paprťála

Příběh vypráví, že jednoho dne roku 1846, kdy ještě Budapešť neexistovala a dělila se na dvě samostatná města Budín a Pešť, se šel archivář města Pešť Jósef Székely najíst do své oblíbené hospody. V kuchyni už ale měli jen zbytek guláše (perkeltu) a kysaného zelí, a tak je Székely požádal, aby mu oba zbytky smíchali. O chutném mišmaši se brzy rozkřiklo a lidé si ho do putyky chodili objednávat jako zelí á la Székely. Od slavného maďarského města Segedín jsme tedy pořádně daleko. 

Kyjevský kotlet aneb Jídlo, které vstoupilo do dějin

Recept na kotletu po kyjevsku údajně vznikl počátkem 20. století v hotelu Continental v Kyjevě jako obměna francouzského jídla côtelette de volaille. V té době totiž bohatí Rusové posílali své kuchaře čerpat inspiraci do Paříže a jeden z pokrmů, které se tam naučili, byl právě obalovaný telecí řízek plněný máslem. V Rusku se rozšířil ve variantě z kuřecího masa, které v té době bylo v Rusku považované za luxusnější a bylo i dražší. Kyjevský kotlet neboli Chicken Kiev se ale také zapsal do dějin i trochu nechvalně. Americký prezident George Bush starší při své návštěvě Kyjeva 1. srpna 1991 vystoupil před ukrajinským parlamentem a varoval Ukrajince před jednostranným vyhlášením nezávislosti na Sovětském svazu. Pravicový komentátor William Safire projev označil jako Chicken Kiev Speech. Výraz chicken označuje v americké angličtině jak kuře, tak zbabělce.

Frankfurtská polévka aneb Z udírny do vývaru

Frankfurtský párek je prakticky praotcem všech párků. Jejich historie sahá až do roku 1487, kdy se prodávaly v německém městě Frankfurtu nad Mohanem. Párek je také neodmyslitelnou ingrediencí polévky, který vznikla v našich tuzemských gastronomických fantaziích, podobně jako buřtguláš.

Talián aneb Italská klobása potěší a rozjásá


Lahodnou vařenou klobásu poprvé upletl italský uzenář Uggé. A představte si, že dokonce v Praze v Rybné ulici na konci 19. století. Jeho masové pochoutce se také někdy říkalo uggovka (užovka). Asi pro její ikonický tvar.

Holandský řízek aneb Kousek sejra z něho vejrá

A ten kousek je Edam nebo Gouda. To je celé Holandsko na karbanátku z mletého bůčku. Jinak je holanďák ryze česká kulišárna. Kde si ho dáváte nejraději? My v Bufetu!

Tatarský biftek aneb Americký stejk


Legenda říká, že když Attila Bič boží, král spojených kmenů Hunů, vtrhl se svými vojsky do Evropy, ukládali si Attilovi muži pod sedlo kousky libového hovězího masa, které se během dne skvěle naklepalo a prosolilo díky koňskému potu a večer představovalo jídlo plné energie. Co je na tom pravdy, nevíme. Tatarák, jak ho známe dnes, se objevil až na počátku 20. století, a to v Paříži. V restauračních menu se skrýval pod položkou steak a l’américaine, tedy americký stejk, a byl vždy servírovaný s tatarskou omáčkou. To vedlo k jeho pozdějšímu pojmenování.