Rud’s Pizza – plzeňská franšíza, kterou si Rudi Kolndrekaji vysnil ve vlastní kuchyni

kam v Plzni Rudi Kolndrekaj Ruds Pizza

Slyšela jsem jen málo příběhů, které by se mě dotkly tolik jako příběh Rudiho Kolndrekaje. Rudi se od dětství projídal tisícovkou pizz, ale nenašel takovou, která by mu vyrazila dech. Tu se rozhodl sám vytvořit. V domácích podmínkách zkoušel na vlastní pěst novou recepturu tak dlouho, dokud nevytvořil pizzu snů. A jak to bylo dál?

Popište mi trošku váš příběh. Jak vás napadlo rozjet si vlastní podnikání?

Když jsem v roce 2006 přišel do Čech (Rudi pochází z Kosova, pozn. red.), dělal jsem 13 let ve zlatnictví u mého strýčka. Odjakživa mě ale lákalo gastro. V roce 2019 jsem si řekl, že někde musím začít, a tak jsem přijal nabídku provozovat franšízu TrdloKafe. Protože pizzu miluju, ochutnával jsem ji všude, kde to šlo. Pokaždé mi na ní ale něco chybělo, proto jsem se rozhodl, že tu nejlepší pizzu udělám sám. Vzal jsem to úplně od začátku – od těsta. Nechtěl jsem mít stejnou pizzu jako všichni ostatní. Takže jsem začal obden testovat různé kombinace těsta i náplní. První rok a půl jsem byl ale hodně zklamaný, pořád jsem nemohl přijít na takovou kombinaci, se kterou bych se spokojil. Až když jsem to chtěl vzdát a řekl jsem si, že pizzu vyzkouším naposledy, povedlo se to. Když manželka Veronika viděla, jak jsem pro pizzu zapálený, k narozeninám mi pořídila poloprofesionální pec, což mě ještě víc namotivovalo. Pak už přišla na řadu jen tvorba loga Rud’s Pizza, kterou pro mě za dva dny vytvořil grafik Petr Panský. Od té doby ho používám všude.

Co se stalo po tom, co jste “dokonalou pizzu” konečně vytvořil?

Pozval jsem si domů partu kamarádů a řekl jsem jim: chcete si dát dobrou pizzu? Pojďte si ji dát ke mně domů, chci slyšet váš upřímný názor. Koupil jsem si pro začátek 50 krabic na pizzu, do které jsem ji dal, a rovnou jsem se začal prezentovat pod značkou Rud’s Pizza. Známí, poté co pizzu ochutnali, začali sdílet stories na Instagramu a byli tak nadšení, že ji prezentovali jako “nejlepší pizzu, co kdy jedli”. Na to se mi ozvali další lidi, kteří se mě ptali – můžeme vaši pizzu taky ochutnat? Vypadá dobře. Rozdal jsem ještě 10 pizz zdarma, a pak už jsem je nacenil. Ještě měsíc jsem je dělal převážně pro známé ve své domácí peci a když jsem na ni měl pořád pozitivní ohlasy, řekl jsem si, že je načase otevřít si vlastní provozovnu. Nechtěl jsem hned do Plzně, takže jsem si vybral městečko Blovice, které je 20 km od Plzně, a i tam byli lidi z mojí pizzy nadšení.

Jak jste se dostal k otevření první pobočky v Plzni?

Dost zajímavým způsobem. Čtyři roky zpátky, v době, kdy jsem neměl ještě ani jeden recept, jen představu o vlastní pizzerii, jsem snil o tom, že jednou budu mít pobočku v Olympii (obchodní centrum v Plzni, pozn. red.). Zajel jsem tam, vyfotil si prázdnou jednotku a poslal ji grafikovi spolu s mojí představou o tom, jak by měla pobočka vypadat. Jakmile jsem měl hotový celý projekt, domluvil jsem si schůzku v Praze, kde má Olympie sídlo, a odprezentoval jsem jim celou vizi Rud’s Pizzy. Bez peněz, bez receptu, ale s vizí. Řekli mi tenkrát – a proč bychom měli dát přednost vám před Pizza Hut? Obhájil jsem si své důvody tím, že budu mít levnější ceny a vyšší kvalitu. I přesto, že mi projekt napřímo nezamítli, mi řekli, že volné místo pro mě budou mít nejdřív za 5-6 let. Tak jsem na Olympii na chvíli zapomněl s tím, že najdu místo jinde. Doufat jsem ale nepřestal.

Pobočku v Olympii ale máte, takže jak k jejímu otevření nakonec došlo?

Dva měsíce před otevřením mojí první pobočky v Blovicích mi zazvonil telefon. Volali mi z Olympie. Uvolnilo se jim místo a přednostnili mě před všemi ostatními zájemci. I když jsem měl radost, dostal jsem najednou hrozný strach, že se něco nepovede. Provozovat dvě pobočky téměř bez zkušeností byl risk, ale šel jsem do toho a srdce mi říkalo, že to dám. Docela dlouho jsem se dohadoval s lidmi, co dělali rekonstrukci v Olympii, což mě hodně vyčerpávalo. Když už byla rekonstrukce hotová a pobočka otevřená a stále jsem byl ve stresu, řekl jsem si: sakra, vždyť už tu jsem. To je to, co jsem si celou dobu přál. Tak klid.

Jak to bylo s vaší třetí pobočkou, kterou jste otevřel nedávno?

Ta už funguje jako franšíza. Vede ji kluk, který mou pizzu poprvé ochutnal u mě doma, pravidelně si pro ni ke mně jezdil a zůstal mi věrný i poté, co jsem otevřel první kamennou pobočku. Franšízu jsme společně otevřeli na náměstí v centru Plzně, aby si lidi nemuseli jezdit pro pizzu až do Olympie. Je to další z mých splněných snů.

Liší se nějak menu na vašich pobočkách?

Trochu se liší, občas třeba jen v názvech. Teď chci vytvořit sjednocený koncept a vizuál, který bude stejný všude. Vytvořil jsem menu s 20 pizzami, které bude taky shodné pro všechny pizzerie. 15 z nich jsou přímo má vlastní receptura.

Můžete popsat jednu z vašich nejpovedenějších receptur a jak jste na ni přišel?

Třeba 2 měsíce zpátky jsem se trochu nudil a řekl jsem si, že potřebuju novou pizzu na menu. Před půl rokem jsem poprvé ochutnal tacos a natolik mě dostalo, že mě napadlo udělat Tacos Pizzu. Tak jsem se vydal na nákup, chodil po prodejně a skládal si do nákupního košíku všechny ingredience. Na pobočce v Olympii jsem je dal dohromady a vznikla z toho bombastická pizza. Je na ní červené sugo, rozpečené hovězí maso, mexické koření, mozzarela, chorizo, fazole, jalapeňos a jogurtový dresing . Tajemstvím jsou ale pálivé limetkové brambůrky s chilli, které se nadrtí tak najemno, že je v chuti ucítíte jen lehce. Nakonec se strany kolem dokola pizzy zalijí smetanou.

V nabídce ale máte i klasiky.

Ano, děláme i klasické pizzy, jako je Margherita a šunková nebo salámová pizza. Sice nejsou tak originální, ale stále mají skvělé těsto a obsahují kvalitní ingredience – od suga až po skvělý sýr nebo salsicciu. Takže když do každé této pizzy zakousnete, ucítíte harmonii chutí.

Která pizza je mezi zákazníky nejoblíbenější?

Nejoblíbenější je od začátku Rud’s Special – pizza na speciálním základu, s mozzarelou, klobásou, anglickou slaninou, šunkou, cibulí, chilli a beraními rohy.

Máte v plánu otevřít si další franšízy. Jak chcete hlídat, aby jejich provozovatelé zachovávali kvalitu?

Zaprvé, když si někdo vybere místo, kde chce otevřít franšízu, budu ho muset nejdřív schválit já. Zároveň je pro mě důležité vidět, že franšízu přebírá někdo, kdo má pro pizzu alespoň stejné nadšení jako já. Co se týče kvality surovin a receptury, mám vymyšlenou možnost, že franšízantům budu posílat každý týden balíček se surovinami, ze kterých můžou dělat pizzy celý týden. Kvalitu bude hlídat člověk, který bude umět všechno – od provozu přes receptury a bude jezdit a kontrolovat kvalitu ve všech pobočkách.

Na to, že jste otevřel poměrně nedávno, jste hodně oblíbený. Jak si udržujete vztah se zákazníky?

Nejvíc se zákazníky udržuju kontakt přes Instagram. Mám na něm 2084 lidí z Plzně a okolí. Provozuju ho já sám a budu ho provozovat i dál. Je pro mě důležité být s nimi v dennodenním kontaktu a záleží mi na tom, co mi píšou. Za zpětnou vazbu jim vždycky poděkuju, přesdílím jejich stories, pořádám pravidelně soutěže… Když je někdo nespokojený, chci to s ním okamžitě vyřešit. Vyhovím mu ve všem. Může se stát, že personál udělá chyby – pizzu přepeče, nebo naopak nedopeče. Když je někdo zklamaný, udělám všechno pro to, aby nebyl. Většinou jim nabídnu pizzu zdarma a odvezu jim ji osobně. Zákazníků si cením, každý z nich je pro mě jako diamant, o který je třeba pečovat. A tím, že se držím při zemi, si ke mně lidi našli cestu. 

Co byste vzkázal těm, co si chtějí otevřít svůj podnik?

Vypadá to jednoduše, ale není. Důležité je nechat si poradit od někoho, kdo už si složitými začátky podnikání prošel. A když to člověk nedělá jenom pro peníze, ale proto, že je to jeho sen, tak u toho určitě vydrží.