Letem koktejlovým světem – 3 nejoblíbenější letní drinky a jak je vyladit k dokonalosti

aperol spritz gin tonic koktejly mojito nejoblíbenější koktejly

Léto je v plném proudu a zahrádky se při dlouhých horkých večerech plní hosty, kteří je s oblibou tráví se sklenkou svého oblíbeného drinku v ruce. Zjistili jsme, že u nich teď bezkonkurenčně vedou tyhle tři: Aperol Spritz, Gin Tonic a Mojito. Chcete vědět, jak je namíchat tak, aby při vzpomínce na včerejší večer měli v hlavě jenom váš GT? Poradí Václav Vojíř z pražského Bugsy’s baru.

Aperol Spritz

Oranžovo červený koktejl, kde základ tvoří nahořklý Aperol, má svůj původ na severu Itálie. Mezi oblíbence se ve své míchané podobě dostal (tak trochu náhodou) po druhé světové, kdy si ho vojáci začali přidávat na zahřátí do vína. Poté, co značku Aperol odkoupila italská likérka Campari, rozšířil se postupně do všech koutů světa. Dlouhé roky si ho lidé spojovali hlavně s horským prostředím v Rakousku, ale před několika lety zažil svůj boom i v Česku. Snad všichni si vybavíme reklamu “3-2-1”, která odkazovala k poměru prosecca, Aperolu a perlivé vody, podle kterého se má Aperol Spritz správně míchat. Co si o poměrech Aperolu myslí Václav Vojíř?

Tip od profíka:

Poměry jednotlivých složek jsou proměnné, záleží na vlastní preferenci, či chuti. Na co bych však apeloval, je kvalita použitého prosecca. Ne nadarmo se u koktejlů říká, že drink je tak dobrý, jak kvalitní je jeho nejhorší složka. A vloženým řezem čerstvého pomeranče vždy zajistíte, že si na své přijde při popíjení i váš nos.

Gin Tonic

Málokdo ví, že gin tonic, který v posledních letech zažívá svůj velký návrat, má také léčivé účinky. Nebo alespoň ve své původní podobě. Základem toniku je totiž chinin, který v 19. století používali v Indii jako antimalarikum. Jeho originální chuť je silně nahořklá, proto ho před podáním míchali s ginem, vodou a cukrem, což je takový první původce “gétéčka”. Poté, co Jacob Schweppe představil technologii na výrobu minerálky, přišli jeho potomci v roce 1870 s prvním nealkoholickým tonikem dnes světově známé značky Schweppes. Tonic se za naše barové pulty se dostal krátce poté a později si mezi “našimi” v kombinaci s ginem získal obrovskou oblibu. V roce 1918 se na této vlně obliby svezl i Emil Dynybyl, který začal vyrábět vlastní českou značku ginu. Způsobů, jak připravit Gin Tonic je několik – někdy se do něj dává limetka, jindy okurka. Na trhu už je k dispozici i spousta ochucených verzí ginů i toniců. Jak se mezi nimi při přípravě drinku neztratit?

Tip od profíka:

Zdánlivě jednoduché spojení pouhých dvou ingrediencí doznalo v posledních letech oživení, neboť se na trhu objevily desítky nových ginů i toniků. Není proto výjimkou, že v dobrých barech můžete ochutnat i stovky různých kombinací. Ideální poměr pro to, aby se vám chuť ginu v soft drinku nevytratila, je držet poměr maximálně v podílu 1:3. A nezapomeňte podpořit vizuální i chuťovou stránku drinku použitou vložkou, kde k citrusům a ovoci lze použít i nepřebernou škálu bylinek, či koření v různých podobách, či se nebát experimentovat se sušenou slaninou, jehličím, gumovými medvídky, mořskými řasami atp. Budete-li chtít být hostitel na nejvyšší úrovni, vždy si před výběrem vložky do nápoje zjistěte použité botanicals pro výrobu ginu a snažte se některou z nich podpořit. Servis na velkém čirém kusu štípaného ledu z velkého bloku vám pak zajistí nástěnku „Barman roku“, neboť drink bude krásný, dokonale prochlazený a přitom výrazně pomaleji se rozpouštějící led tolik nenaředí drink vodou.

Mojito

Kořeny jednoho z nejoblíbenějších nápojů na světě sahají jak jinak než do Jižní Ameriky – na Kubu. Je to nejstarší ze tří zmiňovaných koktejlů a počátky jeho míchání můžeme vystopovat až k 16. století, kdy ho pirát Francis Drake, který tehdy neoficiálně sloužil královně Alžbětě I., připravoval svojí posádce. Jako základ pro drink, jímž chtěl své muže chránit před horečkou, tehdy používal aguardiente (nerafirovaný předchůdce rumu) a dochucoval ho mátou a limetkou. O pár století později Mojito proslavil americký spisovatel Ernest Hemingway, který ho velice rád popíjel ve svém oblíbeném kubánském baru La Bodeguita del Medio v Havaně. Jak tenhle latinskoamerický koktejl nejlépe připravit v místních podmínkách?

Tip od profíka:

Jasné, že je potřeba držet kubánský standard, tedy rum z ostrova Svobody, citrus a třtinový cukr. Nejdůležitější složkou je však aromat použité máty, proto není nad to si utrhnout čerstvou. Jsou bary, kde Mojito přes zimu ani nedostanete, neboť skleník, či doprava přes půl zeměkoule, vám to nejdůležitější nedopřeje. A pokud budete tohoto osvěžujícího nápoje přepití, zkuste trik kubánských mistrů a na hladinu si přidejte dva střiky Angostury. Dodá Mojitu úplně nový rozměr. A ledové kostky, či ledovou tříšť? S tím si nelamte hlavu a berte co máte po ruce! Tady jde úplně o něco jiného…