7 věcí, které by číšník nejradši vzkázal hostům

číšníci jak být dobrým hostem

Nikdo není dokonalý. My hosté rozhodně ne. A občas umíme číšníkům při práci pořádně zavařit hlavu. Které drobnosti je tak trochu rozčilují, ale nikdy nám je neřeknou do očí? A schválněkolik z těchto drobných přešlapů děláte i vy?

1) Objednáváme si bez pozdravu

7 věcí, které by číšník nejradši vzkázal hostům

“Jedno presso.” Je ráno, hlava ještě spí, prostě do sebe potřebujeme co nejrychleji dostat ranní dávku kofeinu. Hlavně se nikde moc nezdržovat, ať dorazíme včas. Až si příště rozespalí půjdete pro svou dávku ranní energie, zkuste myslet na to, že za barovým pultem je člověk z masa a kostí. A obyčejné “Dobrý den”, které si vzpomenete přidat před vaši objednávku, mu dokáže pořádně zlepšit celý den.

2) Jsme trochu sobečtí při výběru stolu

V podniku, ve kterém vás usazují přímo číšníci, se vám to s nejvyšší pravděpodobností nestane. Když ale přijdete do podniku, kde si místo vybíráte sami, pak tento přešlap můžete udělat docela snadno. Je součástí dobrého gastronomického vychování, abyste intuitivně vybírali místa, která odpovídají velikosti vaší skupiny. Obzvlášť pak ve chvíli, kdy je plno. Myslete na to, až příště vyrazíte na kávu, oběd, nebo drink. Anebo se klidně zeptejte obsluhy, jaké by vám doporučili místo. Věřte, že to ocení.

3) Bez optání si k sobě srážíme stolky 

Znáte ten pocit, kdy přijdete do plné restaurace, chcete se usadit se svými přáteli, ale široko daleko žádný velký stůl na obzoru? Přirozeně vás napadne srazit si k sobě dva menší stolečky. Ve většině podniků žádný problém, tedy pokud se předtím zeptáte obsluhy. A ta podmínka je zásadní. Rozestavění stolů v podniku má svůj důvod – aby mezi nimi mohla pobíhat číšnice a pohodlně se dostala k obsluze všech hostů.

4) Jsme netrpěliví vůči obsluze

7 věcí, které by číšník nejradši vzkázal hostům

Je rozdíl mezi tím, když bezdůvodně čekáte půl hodiny na objednání, a mezi tím, když začnete nervózně poklepávat nohou po pěti minutách, protože pospícháte na vlak a potřebujete kávu naservírovat co nejdřív. Když se obsluha hlasitě vybavuje a ani po půl hodině vás nikdo nepřišel obsloužit, máte rozhodně důvod se ohradit. Zkuste rozpoznat, kdy jste nervózní kvůli svému vlastnímu rozpoložení a kdy máte skutečně důvod být na obsluhu naštvaní. 

5) Nejsme ohleduplní vůči ostatním hostům

Pokud zavítáte do kavárny s otevírací dobou do 11 do večera, s nejvyšší pravděpodobností tu natrefíte na různé typy hostů. Budou kolem vás sedět ti, kteří si přišli číst do podzimního šera knížku, ale i tací, kteří si zašli popovídat na pivo nebo sklenku vína s kamarádem. Rozhlédněte se kolem sebe co za příběhy vás obklopují? Jaká je dneska atmosféra v podniku? Zkuste být příště o něco vnímavější a přizpůsobte se obecné náladě. 

6) Zůstáváme sedět v podniku, který má po zavíračce 

Na zavíračku vás číšnice často upozorní docela nápadně poznámkou: Poslední objednávky, prosím. I tak vás ale v mnoha podnicích nechají popíjet a sedět i po zavíračce. Teprve po desítkách minut, kdy se stále nezvedáte od stolu, vás slušně nasměrují k odchodu. Pokud plánujete popíjet déle do noci, vyberte si raději takový, ve kterém zavírají až v pozdějších hodinách. Jestli už si ale pivo v podniku těsně před zavřením chcete dopřát, vnímejte signály obsluhy a zkuste pochopit, kdy je čas se zvednout. Neumíte si představit, jakou radost tím uděláte personálu, který už je v době před zavíračkou často na nohou patnáctou pracovní hodinu.

7) Snahu číšníka neoceníme spropitným

7 věcí, které by číšník nejradši vzkázal hostům

V Česku platí, že spropitné je dobrovolným příspěvkem k útratě. Při servisu, se kterým jste spokojení, se doporučuje obsluhu ocenit 10 % z útraty. Zároveň platí nepsané pravidlo, že pokud se servisem spokojení nejste, můžete to vyjádřit tím, že obsluze nenecháte žádné spropitné. Jestliže se ale číšník obzvlášť snaží, abyste si z restaurace odnesl co nejlepší zážitek (a vy si to můžete dovolit), zvažte, jestli by si těch 10 % přeci jen nezasloužil.